Z Ghany do Holandska a pak k nám, popisuje šéf Asociace farmářských tržišť byznys s květinami
ROZHOVOR: Před čtrnácti lety se v Praze otevřely první farmářské trhy. Ohromení lidé najednou uviděli všechno to, na co už téměř zapomněli. Přímo od sedláků čerstvé mléko, domácí sýry, drůbež, vejce, bylinky, vonící maso, čerstvou zeleninu, ovoce i med. „Dovoluji si hrdě říct, že jsme nestoři zakladatelé farmářských trhů,“ řekl serveru PrahaIN.cz Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť ČR.
Na území hlavní města provozuje už čtrnáct let se spolkem Archetyp (zakládající člen Asociace) tři nejstarší farmářské tržiště. Kubáň na Praze 10, Na Náplavce a Heřmaňák na Praze 7. Farmářské trhy vnímají jako „malý ostrůvek“ lidské svobody v tržním megasvětě. Z party nadšenců nespokojených se stavem maloobchodní sítě se spolek stal profesionální produkční skupinou a během několika let se mu podařilo zlepšit vztah české veřejnosti k lokálním potravinám.
Spolek vypracoval tržní řády a Kodex pro farmářské trhy a trvale se jimi řídí. Každý prodejce podléhá velmi přísnému výběru. „Důsledně trváme na tom, aby se na farmářských trzích prodávaly pouze velmi kvalitní a domácí produkty. Při výběru jsme velmi přísní. Když se k nám prodejce přihlásí, tak se jedeme podívat na jeho farmu, abychom měli jistotu, že to, co u nás bude prodávat, je skutečně pouze z jeho produkce. Všichni sedláci to respektují a daří se nám udržet na našich trzích výjimečnou kvalitu všeho, co se u nás na stáncích objeví,“ řekl redakci PrahaIN.cz Jiří Sedláček.
Chtějí české produkty
Vznik farmářských tržišť v hlavním městě pokládá za splněný sen. Ještě před patnácti lety možnost nakoupit produkty přímo od pěstitelů bylo téměř nemožné. „Dovoluji si hrdě říct, že jsme nestoři zakladatelé farmářských trhů v Praze. Už více než čtrnáct let usilujeme o to, aby se k našim lidem dostaly co nejlepší české potraviny z malých rodinných farem. Právě myšlenka dostat tyto produkty přímo k zákazníkům nás přivedla až k založení prvních farmářských trhů,“ podotýká.
Zájem veřejnosti byl ohromný okamžitě po otevření prvních farmářských trhů. Mnoho zákazníků dává přednost ryze domácí produkci. „Ve velmi krátké době se pak na trzích stala Ikonickým fenoménem kvalitní, čerstvá zelenina, bylinky, ovoce i další domácí produkty od českých farmářů. Lidé mají velký zájem o kvalitní české maso, drůbež, domácí vejce, velká poptávka je po dobrých mléčných výrobcích. Mimořádně oblíbený je i domácí med,“ řekl naší redakci Jiří Sedláček.
Návrat k tradici
Prostřednictvím farmářských trhů si velká část veřejnosti oblíbila domácí koláče, pečivo i chleba. Na trzích se prodává výhradně ručně dělaný domácí chleba vyráběný tradičními metodami. „Chleba, který se prodává na našich trzích, je výhradně řemeslný. To znamená, že je připravovaný ručně, z nejlepších surovin a je zadělávaný tradičním způsobem, tedy kváskem. Občas se někdo diví, že ´obyčejný´ chleba stojí třeba šedesát korun, ale tento poctivý nejen výborně chutná, ale vydrží vám dva týdny a je pořád výborný. Není to ta pověstná Šumava, která za dva dny připomíná piliny a během dalšího den zplesniví,“ usmál se Jiří Sedláček.
Šlágrem se na trzích staly české květiny, které jsou stejně jakostní a hezké jako ze zahraničního dovozu. Import cizích květin do ČR je podle Jiřího Sedláčka poněkud zvláštní.„V řetězcích a obchodech nesmyslně prodávají květiny přivážené z Ghany, z dalších afrických států, které překládají na letištích v Holandsku a pak je dováží k nám. Známe několik výborných českých pěstitelů, kteří mají nádherné a stejně kvalitní květiny vypěstované u nás doma. Zájem o české květiny je veliký a přiznám se, že z toho mám velkou radost,“ popsal Sedláček.
Stát na sedláky kašle
Po mnoha letech úzké spolupráce ze soukromými zemědělci zná velmi dobře podmínky, v nichž se věnují zemědělské činnosti. Je přesvědčen o tom, že stát jim nevěnuje dostatečnou pozornost a podporu. Tento přístup pokládá za zásadní chybu. „Zatím marně čekám, kdy se konečně stát vzpamatuje a začne více podporovat menší, soukromé zemědělce. Ministerstvo zemědělství má obrovský rozpočet. Neustále a nepochopitelně ale podporuje pouze velké zemědělské molochy. Vůbec nerozumím tomu, že stát nemá respekt vůči malým, soukromým zemědělcům. Oni vůbec stát nezajímají. To je absurdní a považuji to za velkou chybu. Stát by měl soukromé zemědělce podporovat po všech stránkách, stejně jako to dělají okolní země.
Stejný názor zastává i předseda Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek. Šéf sedláků je přesvědčen o tom, že stát musí v této oblasti změnit přístup. Český trh se zemědělskými komoditami podle jeho slov ovládá pouze několik velkých hráčů a stát malé farmáře podporuje nedostatečně. Ukázková situace je podle něj v sousedním Rakousku „Například v Rakousku existuje 180 tisíc malých zemědělců a stát je podporuje. Právě díky nim má tato země velmi pestrý trh, a to nejen ve výběru pekárenských výrobků. U nás právě tito malí zemědělci chybí. Stát by měl proto této oblasti věnovat pozornost a podporovat vznik malých rodinných farem,“ řekl už dříve Šebek naší redakci.